Deliberace

Deliberativní rozhodování Městské rady v Haagu v roce 1636.

Deliberace je proces při kterém dochází k promyšlenému rozvážení všech možností, obvykle před hlasováním. Deliberace zdůrazňuje použití logiky a rozumu na rozdíl od boje o moc, kreativity nebo dialogu. Skupinová rozhodnutí se obvykle přijímají po deliberativním jednání prostřednictvím hlasování nebo konsensu zúčastněných stran.

Termín delibarace je převzat z anglického deliberation, což znamená rokování. V teorii přímé demokracie je tímto výrazem míněno speciálně rokování občanů o určité otázce a to dle přesně stanovených pravidel.[1]

Existují 3 hlavní typy typy deliberace: 1. Občanské poroty v anglosaských zemích, zejména v USA; ty pocházejí z tradice městských shromáždění v oblasti Nové Anglie. 2. "Plánovací buňky" (Planungszellen), volně Plánovací komise. 3. Vědecký deliberativní průzkum veřejného mínění (Scientific Deliberative Polling). Ukázkou byl projekt organizovaný v době vlády prezidenta Billa Clintona z podnětu Hillary Clintonové na téma všeobecného nemocenského pojištění. Všechny tyto tři typy deliberace fungují na stejném základu: Náhodný výběr účastníků, rovnováha pohlaví, přesně stanovený rámec, informace od odborníků, funkce pouze poradní, organizace pouze ad hoc a jednorázová.[1]

V právním prostředí je s výhodami používána deliberace porotou, protože jí jsou dány konkrétní možnosti, jako je vina či nevinou, spolu s informacemi a argumenty k vyhodnocení. V „deliberativní demokracii“ je cílem, aby jak volení funkcionáři, tak i široká veřejnost použili jako základ svého hlasování spíše odborné projednání než mocenský boj.

  1. a b POLÁK, Jiří. Vysvětlení deliberace. www.zvedavec.org [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search